Skip to main content

Jak obejít znemožnění obchodování amerických ETFek – 3. část (poslední)

Vítejte u poslední části mini seriálu o tom, jak obejít regulaci EU a mít tak možnost obchodovat americká ETFka nebo alespoň jejich ekvivalenty. První díl naleznete zde a druhý potom zde. V těchto dílech jsem nastínil hned šest možností, jaké má evropský občan k dispozici. Dnes vám ukážu poslední čtyři možnosti, které s danou problematikou připadají v úvahu. Všechny čtyři metody budou využívat opce ke kýženému efektu. Pojďme na to, nejprve ale malé upozornění…

Upozornění: Obchodování opčních kontraktů patří mezi sofistikovanější styly s vlastními specifiky. Pokud opcím plně nerozumíte, potom si vše nejdříve řádně vyzkoušejte na demo účtu, dokud všechno plně nepochopíte. Nenesu žádnou odpovědnost za chyby způsobené špatnými postupy, nedostatečným pochopením nebo neznalostí!

7. způsob (varianta A) – prostým výpisem PUT opcí

Tohle je nejjednodušší opční metoda ze všech čtyř dnes prezentovaných. Evropský občan sice nemůže napřímo nakoupit americké ETFko, ale může vypsat opci, která má podklad právě konkrétní ETF, díky čemuž má obchodník povinnost nakoupit (v případě PUT opcí) podklad za předem stanovenou cenu (strike cenu) při expiraci, pokud skončí opce v penězích (in-the-money, ITM).

Podmínka, aby skončila vypsaná opce v penězích, je nezbytná k tomu, aby se nám podklad objevil na účtu, což je náš cíl. Co to znamená „skončila v penězích“? Pokud vypíšeme opci se strike cenou 300, budeme chtít, aby cena podkladového aktiva skončila kdekoliv pod cenou 300 při expiraci opce. Díky tomu se na našem obchodním účtu objeví následující den ráno po expiraci námi chtěné ETF.

POZOR: opční kontrakty se obchodují v násobcích 100, tedy jeden opční kontrakt = 100 kusů akcií / ETF.

Jak postupuji v případě vypisování PUT opcí:

1. V brokerské platformě si najdu konkrétní ETF, které chci koupit.

2. Zvolím opční kontrakty. Pokud se na podklad opční kontrakty neobchodují, mám smůlu a musím se poohlídnout po jiné možnosti (z předchozích dílů).

3. Čekám co nejblíže uzavření trhů v 22:00 českého času tak, abych stihl prodat PUT opci se strikem lehce NAD aktuální cenou a cena skončila při uzavření POD mým strikem. Pokud je cena podkladu příliš blízko mému striku, potom volím raději vzdálenější ITM strike, aby opce určitě skončila v penězích.

4. Opce vypisuji za limit a snažím se získat MID cenu, nikdy neprodávám za MARKET, pouze v případě ETFka SPY je to jedno.

Pokud chceme opci vypsat, musíme PUT opci vždy prodávat (SELL).

5. Pokud je při uzavření trhů cena podkladu pod mojí strike, potom si můžu pogratulovat, protože mně bude následující den ráno dodán na účet podklad za cenu mé strike opce. Pokud se to náhodou nepodaří a cena podkladu zůstane nad mojí strike, potom se nic neděje. Zůstane mně pár dolarů prémium za výpis opcí, které skončily jako bezcenné a lovení podkladu musím nechat zase na další expirační den.

Proč čekám, až těsně před expiraci a nevypisuji třeba týden nebo měsíc předem? Protože vůbec netuším, kde cena za týden bude a mým hlavním cílem je získat „zakázaný“ podklad, nikoliv sbírání prémií z výpisů opcí. Navíc, čím jsem blíže k expiraci opcí a čím blíže je strike k aktuální ceně, tím méně budu ztrácet na bid/ask spreadu. Jinak řečeno, chci získat podklad za co nejnižší náklady.

Výhody

  • Velmi jednoduchá metoda.
  • Rezident EU může jednoduchým výpisem získat téměř jakékoliv americké ETF.
  • V případě nejvíce likvidních titulů není problém s bid/ask spreadem.
  • ETF lze kdykoliv bez restrikcí odprodat (buď vše nebo část). Není znovu potřeba opcí.

Nevýhody

  • Chce to trošku cviku. Výpis musí být provedený do uzavření trhů.
  • Opční kontrakty se neobchodují na málo likvidní ETFs.
  • U méně likvidních titulů může být široký bid/ask spread.
  • Jeden opční kontrakt = 100 kusů akcií. Nemožnost obchodovat méně než 100 kusů.
  • Při časování jsme závislí na datech expirací opcí.
  • Lehce vyšší náklady na otevření pozice: poplatky za otevření + bid/ask spread.

Ať se může na první pohled zdát, že nevýhody převažují nad výhodami, určitě to tak není. Velikou výhodou je jednoduchost této metody a hlavně to, že si kdokoliv může libovolně nakoupit většinu amerických ETFek. Nevýhodou je fakt, že minimální nákup je 100 kusů akcií, což může být pro někoho problém (hint: řešením je poslední metoda).

Důležité: Když už jakýkoliv podklad vlastníte, nikdo vám nemůže bránit (ani byrokrati EU) v jeho odprodeji. To znamená, že pokud se ETFka budete chtít zbavit, jednoduše ho prodáte, jako cokoliv jiného. Není potřeba zase využívat opce.
Zajímavost: Při zavedení regulace PRIIPs jsem zaregistroval, že čeští gurus a prodejci kurzů (konkrétně Finakademici) zkoušeli nesmyslně využít této příležitosti. Jejich myšlenkový pochod byl následující: vypíšeme PUT opci, sebereme prémium, ale už přece nedojde k přiřazení, když to regulace zakazuje, takže máme prémium bez rizika! LOL, jsou to kluci profesionální, jen co je pravda!

7. způsob (varianta B) – prostým nákupem CALL opcí

UPDATED 10.9.2020.

Na tohle jsem úplně zapomněl. Princip je naprosto stejný jako u výpisu PUT opcí s tím rozdílem, že nakupujeme CALL opce. Přitom platí stejné podmínky – CALL opce musí při expiraci skončit in-the-money.

8. způsob – vytvořením syntetické opční pozice

Druhá opční metoda bude o trošku složitější než první, protože kromě vypisování PUT opcí budeme ještě potřebovat CALL opce. Jednou z krás opcí je skutečnost, že lze díky nim dokonale simulovat pohyby podkladu a případně na nich profitovat, aniž bychom museli podklad vlastnit. To s sebou nese další výhodu, a to takovou, že obchodování syntetických opčních pozicí vyžaduje mnohonásobně méně blokovaného marginu (máme vyšší páku). Takže pro zkušenější obchodníky, kteří rádi s kapitálem pracují „nadoraz“, jsou tyto složeniny velmi zajímavým řešením.

Jak syntetickou opční pozici vytvořit? Vypíšeme (prodáme) PUT opci (stejně jako u první metody) a zároveň nakoupíme CALL opci, obě na stejné strike ceně. Tím máme zaručeno, že buď podklad přivolají PUT opce nebo CALL opce, takže nám odpadá problém s vypisováním opcí pouze v expirační dny. Takováto opční složenina velmi věrně kopíruje svůj podklad. Můžeme ji tedy zobchodovat dříve než v den expirace, aniž bychom se museli strachovat, že nakonec nebudeme přiřazení. Výsledkem vždy bude podklad na obchodním účtu.

Jak postupuji v případě obchodování syntetických pozicí:

1. V brokerské platformě si najdu konkrétní ETF, které chci koupit.

2. Zvolím opční kontrakty. Pokud se na podklad opční kontrakty neobchodují, mám smůlu a musím se poohlídnout po jiné možnosti (z předchozích dílů).

3. Čekám na den expirace. Kdykoliv po otevření trhů si nastavuji combo příkaz do platformy složený z prodeje PUT opce a nákupu CALL opce na stejném striku.

4. Takovouto opční složeninu nakupuji (pro nákup podkladu) za limit a snažím se získat MID cenu, nikdy ne za MARKET, abych se vyhnul nevýhodnému bid/ask spreadu.

Při combo příkazu, složeného ze SELL PUT a BUY CALL, musíme celý order nakupovat (BUY). Na screenshotu je vidět, že u nejvíce volatilních opcí je bid/ask spread téměř zanedbatelný.

5. Pokud se mně podařilo syntetickou pozici zobchodovat před uzavřením trhů (neměl by být problém), mohu si pogratulovat a o nic dalšího se nemusím starat. Další den opce zmizí a mně se na účtu objeví podklad za cenu mé strike opce.

Proč zase čekám až na den expirace opcí a neobchoduji syntetickou pozici dříve? Jednoduše proto, že čím blíže jsme k expiraci, 1) tím nižší je bid/ask spread u ATM striků a 2) tím méně do ceny opcí vstupují prémia. Musíme mít na paměti, že oproti pouhému výpisu PUT opcí ještě navíc nakupujeme CALL opce, tedy děláme vlastně dva obchody místo jednoho, a to znamená 2x bid/ask spread. Cílem je komfortní získání podkladu za co nejnižší možné náklady.

Výhody

  • Stejné jako u prvního způsobu.
  • Lépe lze časovat trh, syntetickou pozici můžeme otevřít libovolný počet dní před expirací.
  • Jakmile syntetickou pozici zobchodujeme, už se nemusíme o nic starat.
  • Do cen PUT opcí vstupují také dividendy podkladu.

Nevýhody

  • O něco málo složitější, ale pořád dostatečně jednoduché.
  • Ex-dividend day podkladu může syntetickou pozici narušit.
  • Opční kontrakty se neobchodují na málo likvidní ETFs.
  • U méně likvidních titulů může být široký bid/ask spread.
  • Jeden opční kontrakt = 100 kusů akcií. Nemožnost obchodovat méně než 100 kusů.
  • Vyšší náklady na otevření pozice: poplatky za otevření + 2x bid/ask spread.

Syntetické pozice jsou zcela legitimním způsobem, jak buď participovat na pohybech podkladu s nižšími marginovými požadavky nebo si přivolat podklad na svůj obchodní účet.

Nabízí se zde možnost dlouhodobě nedržet podklad, ale jenom syntetickou pozici a tu neustále rolovat. Pro někoho to výhodné být může, ale z dlouhodobého hlediska bych to nedoporučoval jednak kvůli vyšším poplatkům za neustálé otevírání nových a uzavírání starých pozic a dále také z toho důvodu, že opce jsou z hlediska daní brány jako deriváty a na ty se nevztahuje časový test a další daňové výhody.

Hlavní nevýhodou syntetických opčních pozic je, stejně jako u předchozího způsobu, nutnost nakoupit minimálně 100 kusů nebo jejich násobky, což pro řadu obchodníků a investorů může představovat problém (hint: řešením je poslední metoda).

9. způsob – moje vlastní mumbo-jumbo metoda

Tuhle metodu řadím mezi TOP kouzlení v rámci našeho cíle: získat podklad (americké ETF) za co nejnižší náklady a v přesně takovém množství, jaké si přejeme. Tento styl jsem si vymyslel sám při korona krizi, kdy jsem potřeboval nakupovat větší množství kusů ETFs, ale trápil mě stejný problém, jaký jsem už popsal u dvou předchozích způsobů – nutnost nakupovat v násobcích 100, protože jeden opční kontrakt = 100 kusů podkladu.

A v tom se zrodila „mumbo-jumbo metoda by FinancialHacker.“ O co se jedná? Půjde o kombinaci jednoduchého výpisu PUT opce a současného prodeje CFD kontraktu na stejný podklad (ale na menší množství než to, co získáme výpisem opce). Jakmile dojde k dodání podkladu na obchodní účet, bude potřeba uzavřít CFD pozici a prodat ve stejné velikosti podklad. Zní to složitě? Nebojte, zde je krok za krokem…

Jak postupuji v případě mumbo-jumbo metody:

Řekněme, že chci nakoupit 55 ks ETFka s tickerem SPY.

1. V brokerské platformě si najdu konkrétní ETF a také jeho CFD variantu, které chci koupit (u většiny brokerů by s tím neměl být problém).

2. Dále si najdu opční kontrakty. Pokud se na podklad opční kontrakty neobchodují, mám smůlu a musím se poohlídnout po jiné možnosti (z předchozích dílů).

3. Předpřipravím si příkaz u CFD kontraktu na prodej 45 ks SPY.

4. Čekám co nejblíže uzavření trhů v 22:00 českého času tak, abych stihl prodat PUT opci se strikem lehce NAD aktuální cenou a cena skončila při uzavření POD mým strikem. Pokud je cena podkladu příliš blízko mému striku, potom volím raději vzdálenější ITM strike, aby opce určitě skončila v penězích. Opce vypisuji za limit a snažím se získat MID cenu, nikdy neprodávám za MARKET, pouze v případě ETFka SPY je to jedno.

5. Jakmile dojde k vypsání PUT opce, okamžitě za MARKET prodávám 45 ks SPY na CFD kontraktu. Tím mám daný den hotovo a čekám na další obchodní den.

6. Pokud šlo všechno dle plánu (PUT opce skončila ITM), tak se mně další den ráno na účtu objeví 100 ks SPY ETF a ještě k tomu mám z předchozího dne -45 ks SPY na CFD. Tuhle CFD pozici bude potřeba zlikvidovat a zároveň bude potřeba prodat stejnou část na podkladu (odprodat část nebo celou pozici není problém).

7. V platformě nastavuji BUY 45ks SPY CFD za MARKET a současně SELL 45ks SPY ETF za MARKET. Provedu exekuci obou příkazů současně (transmit all orders).

8. Výsledkem je 55 kusů SPY ETF na účtu a nic dalšího. Součet zisků/ztrát z uzavřených a neuzavřených obchodů bude velmi podobný, jako bychom obchod prováděli na podkladu. Lišit se bude pouze o více poplatků z otevírání a uzavírání pozic a bid/ask rozdílem u opčních kontraktů. To jsou ale stále zanedbatelné náklady.

Proč to proboha tak komplikuješ a jednoduše nevypíšeš PUT opci, necháš se přiřadit a následující den odprodáš adekvátní počet kusů?

Chápu, kam touto otázkou míříte. Problém je v tom, že většina opcí expiruje v pátek. Následující dva dny není možné cokoliv dělat, protože jsou trhy zavřené. No a v pondělí může dojít k významným gapům nahoru nebo dolu. A právě gapy dolů mohou dost nepříjemně ovlivnit následující vývoj pozice. Z příkladu výše bychom místo 55 kusů měli 100 kusů, trh se řítí dolů a nám začíná stékat pot z čela, protože jsme s dvojnásobnou pozicí ve ztrátě. Cílem výše uvedené metody je zobchodovat zamýšlený počet kusů podkladu co nejpodobněji, jako bychom jej otevírali přímo na podkladu.

Výhody

  • Rezident EU může získat téměř jakékoliv americké ETF.
  • V případě nejvíce likvidních titulů není problém s bid/ask spreadem.
  • ETF lze kdykoliv bez restrikcí odprodat (buď vše nebo část). Není znovu potřeba opcí.
  • Máme plnou kontrolu nad počtem obchodovaných kusů.
  • Nemusíme čekat na expirační den, ale místo pouhého výpisu PUT opce otevřeme syntetickou pozici, vše ostatní je stejné.

Nevýhody

  • Chce to už hodně cviku, ale pořád to není nic světoborného. Několikrát jsem takto obchody otevíral a neměl jsem problém.
  • Opční kontrakty se neobchodují na málo likvidní ETFs.
  • U méně likvidních titulů může být široký bid/ask spread.
  • Vyšší náklady na otevření pozice: poplatky z otevírání a uzavírání opcí, ETFs a CFDs + bid/ask spread.

Někomu se to může zdát složité, mně to v reálu nijak složité nepřipadalo. Navíc jsou na to dva obchodní dny, kdy první den vypíšeme PUT opci a prodáme CFD, druhý den zlikvidujeme CFD a odprodáme stejný počet kusů na podkladu jako u CFD.

Obrovskou výhodou je to, že máme plnou kontrolu nad množstvím otevíraných kusů podkladu, naopak drobnou nevýhodou jsou lehce vyšší poplatky, které jsou ale stále velmi nízké ve srovnání s českými brokery.

10. způsob – kombinace všech devíti předchozích způsobů

Tohle už závisí na kreativitě každého jedince. Kutilství se meze nekladou… 😉

TIP: Pokud vás opce zaujaly a rádi byste se dozvěděli více, mohu vřele doporučit skvělý web dobretrejdy.com obchodníka Jirky, který opcím rozumí jako málokdo v ČR.

Závěr

Opční obchodování je kapitola sama pro sebe. Já jsem se zde zaměřil na využití opcí pouze k jedinému účelu – zobchodovat americká ETFka. Možností, co s opcemi dále dělat, je neuvěřitelné množství přesahující rámec tohoto článku.

Dnešním posledním dílem jsem vyplýtval všechny možnosti, které mě s problematikou regulace EU a obchodování amerických ETFs napadli. Nikde jinde jsem takto rozsáhlou „encyklopedii“ různých stylů a možností na internetu neviděl. Pevně věřím, že si zde každý obchodník vybere právě ten, který bude sedět jeho potřebám, možnostem a dovednostem.

Možná máte ještě nějaký jiný způsob zde nezmíněný, potom bych byl velmi rád, pokud byste se podělili v diskuzi pod článkem.



18 komentářů k “Jak obejít znemožnění obchodování amerických ETFek – 3. část (poslední)”

  1. Metoda 9 je velmi zajímavá a asi jediná použitelná pro malé účty. Další důvod, proč kolikrát není možné jeden den nakoupit 100 ks přes putku a druhý den část prodat je, že za těch 100 ks bude pekelný margin (třeba u SPY) , který malé účty neustojí. Tím nákupem CFD si zvýšíš hodnotu kapitálu a problém nebude.

    1. Jsem rád, že se líbí. Ano s tím marginem máš pravdu, to mně ani nedošlo. Díky za doplnění.

    2. Jak tohle přesně funguje? Znamená to, že pomocí metody 9 jsem schopen nakoupit SPY i když reálně nemám na účte peníze na 100xSPY?

      1. To určitě ne! Pomocí metody č. 9 jsi schopný nakoupit libovolný počet kusů ETFka SPY, ale vždycky na něj musíš mít peníze. Pokud máš T-reg účet, potom ti broker půjčí 50 % peněz, pokud máš cash účet, potom musíš mít celou nominální hodnotu podkladu na účtu.

        Pišta tím chtěl říct, že i když máš na účtu peníze třeba jen na 50 ks SPY, tak tvůj účet vydrží přiřazení 100 ks ETFka SPY, protože máš proti tomu prodáno 50 ks CFD SPY. Každopádně na výsledný počet kusů musíš mít cash vždycky.

        1. Díky. Stále tomu nějak nerozumím. Když mám peníze na 50 SPY a T-reg účet, tak účet přirazení 100 ks SPY vydrží tak či tak. Jak to tedy ovlyvňují ty CFD?

          1. Příklad: máš účet na 25 ks SPY a T-reg účet, takže máš s vypůjčenými penězi od brokera možnost držet max. 50 ks SPY. Chceš pomocí metody č. 9 získat ve finále na účet 50 ks SPY, ale prostým výpisem PUT opce a následným přiřazením bys získal 100 ks, takže bys dostal margin call. Jenže když k té PUTce budeš mít ještě prodáno 50 ks SPY na CFD, tak marginově jsi v pohodě a margin call nedostaneš. To je celá Pištova pointa.

  2. Ahojte.
    Mumbo jumbo pobavila a myslim ze do buducna skusim ked sa mi nebude pouzit „moja“ varzia.
    Moja metoda troska narocnejsia na pochopenie ale ked niekto pozna zaklady opcii tak nijak komplikovana. Kupujem DITM call opcie ktore maju velmi male casove premium (zvycajne je delta tychto opcii + 90). Ked niekto nevie co je casova hodnota tak google: Extrinsic Value and Intrinsic Value. Tieto opcie kupujem + 60 DTE a drzim max mesiac a potom rollujem opcie do dalsieho exp cyklu. Za mna najlepsi sposob pretoze:
    1. V pripade ze podklad ide hore tak mam vdaka vysokej delte skoro rovnaky zisk ako podklad
    2. Ked trh poklesne tak casove premium stupne (aj ked cena opcie celkovo poklesne) a moja strata je mierne kompenzovana.
    3. Ked zajtra pride koniec sveta tak cena opcie je vyrazne nizsia ako drzat samotne ETF.

    Celkovo z dlhodobeho hladiska nestracam na casovom premie pretoze niektore mesiace podklad podskoci a niektore klesne.
    Nevyhoda je, ze exekucia troska narocna a chce to troska pocitat co je spravna cena ze opciu.

    1. Jsem rád, že svými články taky bavím ostatní 😉 Máš zajímavý přístup, každopádně mně na hluboce ITM opcích v penězích vadí, že je tam už velký bid/ask spread, ale chápu tvůj styl. Každému vyhovuje něco jiného…

  3. Mumbo-jumbo je pecka. Říkal jsem si, že nemůžeš v článku o opcích ničím překvapit. Mýlil jsem se. CFD neobchoduji, nemám zažité, tak mě něco takového vůbec nenapadlo. A název metody se mně taky moc líbil 🙂
    Moc mě baví, jak jsou šikovní lidé vynalézaví, když musí obejít hloupé byrokraty.
    Dík za nápad.

    1. Díky za milá slova. Já jsem rád, že tady ty moje myšlenky vůbec někdo čte. Češi jsou zkrátka vynalézaví a kutilové ve všech směrech 😀 Když je problém, nějaké řešení se vždycky najde!

  4. Mohu se zeptat, jestli daníš příjmy z obchodování jako fyzická osoba nebo jako podnikatel? Jestli jako fyzická osoba, tak tam vidím takový malý kámen úrazu.

  5. Týká se to metody číslo 9. Jde o to, že u výpočtu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) nemůžeš proti sobě účtovat příjmy a výdaje z akcií (ETF) oproti derivátům akcií (opce, futures, CFD). Toto musí být uváděno v přiznání zvlášť. Takže může nastat tato situace.

    V pátek prodáš CFD a přes opci v noci obdržíš podklad. Přes víkend klesne trh třeba o 10%. V pondělí dokončíš obchod, tedy vykoupíš CFD a prodáš stejnou část aktiva. Přes CFD jsi v zisku 10%, přes opci jsi na podkladu ve ztrátě 10%. Z hlediska daní budeš muset odvést 15% daň z toho 10% zisku na CFD. Ztrátu z prodeje aktiva (akcií, ETF) nemůžeš proti tomu započítat.

    To je jediné slabé místo metody 9.

    1. Ano, máš pravdu. Toho jsem si samozřejmě vědom. Zmiňoval jsem to jako nevýhodu u CFD a futures, ale u opcí jsem na to jaksi zapomněl. Já hlavně ve všech metodách počítám s tím, že chceš získat podkladové aktivum a to následně dlouhodobě držet. A v tom případě je ti jedno, jestli trošku zisku zdaníš z derivátů, stejně jako je ti jedno, jestli SPY nakoupíš za 340 USD nebo 341, v dlouhém období to nehraje žádnou roli.

  6. Tohle je inspirativní článek. A já se podělím o malinkaté vylepšení metody „7. způsob (varianta A) – prostým výpisem PUT opcí“. Jak (správně) píšeš, tak „Opce vypisuji za limit a snažím se získat MID cenu, nikdy neprodávám za MARKET, pouze v případě ETFka SPY je to jedno.“

    Já jsem potřeboval vypsat PUT opce dle této metody asi 3 dny před expirací na ticker SDIV (cílem je tedy obdržet 100 kusů SDIV, přičemž mi nevadí, že jich bude právě stovka). No jo, jenomže BID=0.30, ASK=1.00. To je rozpětí jak hrom. Jako fakt nechci získat 30 USD, když bych mohl (teoreticky) získat až 100 USD za tutéž akci, tentýž výpis.

    Klasicky jsem to kdysi dělal tak, že jsem dal LIMIT prodejní cenu 1.00 a pak ručně snižoval po pár minutách, když se „to“ neprodalo. Tohle – a přiznám se, nevěděl jsem to – jde AUTOMATIZOVAT. To znamená, že IB má nástroj na to, aby se zadal LIMIT příkaz (řekněme, prodej za 1.00), a když se nevyplní, tak každou chvíli aby sám tu limit cenu o chlup snížil.

    A je to schováno ve Scale Traderu. Ono totiž lze chtít po Scale Traderu, aby koupil (prodal) klidně i jeden kus něčeho s tím, že LIMIT cenu může v čase měnit. Je to položka „Auto Price Adjustment“. Čili, dal jsem „Decrease starting price“ by 0.05 every 3 minutes.

    Po asi 15 minutách se výpis za LIMIT skutečně provedl, bylo to za 0.75 (neboli, na účet bylo připsáno 75 USD a mám povinnost při expiraci tu akcii povinně koupit za STRIKE cenu, což byl cíl). kdybych prostě klikl na ASK, tak prodám namísto za 75 USD jen za 30 USD. A to je zatraceně rozdíl – mít nebo nemít 45 USD za chvilku klikání.

    Třeba to někomu pomůže…

    1. Ahoj Petře,

      vítám tě u sebe na blogu! To co píšeš je super a o téhle možnosti jsem vůbec nevěděl. Při větším bid/ask spreadu jsem postupoval přesně jak popisuješ, manuálně upravuji limit cenu. Ještě jsem párkrát testoval IBALGO příkazy k získání co nejlepší ceny, ale s výsledkem jsem nebyl úplně spokojený. Díky za tip, TWS je hodně komplexní a dají se tam dělat neuvěřitelný věci, o kterých bohužel kolikrát ani nevíme…

      Btw. jak se ti daří v roce 2020?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Copy link
Powered by Social Snap